Tato stránka je věnovaná vzpomínce na morčátko Kikinku, která nás bohužel 24.10.2008 po dlouhém boji s rakovinou,musela ve svých 3.letech navždy opustit.
Kikinka byla moje první větší zvířátko než křeček.Ačkoliv nechtěla moc vyndávat z klece,ráda se nechala hladit a nějaké to pochování jí nevadilo.Milovala okurku,kvůli které dokázala třeba i ve 2 hodiny ráno se začít vztekat a pískat,že jí nikdo nedal.Byla to morčecí osobnost,kterou jsem milovala a do smrti na ní nezapomenu.Dne 24.10. jí začal veliký nádor praskat a už by se jen trápila,proto jsme jí museli nechat utratit a má na babiččině zahradě svůj hrobeček.Kikinko prosím odpusť mi,že jsem na tebe řvala,když si pištěla přes celý byt,že chceš okurku a nenechala mě spát a všechno ostatní,co jsem ti kdy udělala i neudělala.Nikdy na tebe nezapomenu,mám tě mooc ráda a tohle píšu s velkým brekem.Doufám,že se máš tam nahoře hezky.